::::: I když pro svět budeš nikdo, jednou přijde ten, pro kterého budeš svět. :::::

Téma bude-e-e?

14. února 2008 v 18:08 | rezinka |  Moje řečičky
Mám chuť sem něco napsat, ale vůbec nevím co .. no nic, snad ty řeči přežijete .. =D
Pořád dokola poslouchám čtyři písničky, jsou hodně rozlišné, ale mají něco společného ..
The Fray - How To Save A Life
Avantasia - Lost In Space
Desmod - Čierna diera
Fall Out Boy - Me & You
........ Co? Každá je trochu smutná, některá víc, jinná míň .. Napadá vás, proč oslouchám takové songy, právě dnes? .. jj, jsem sama, úplně sama .. jsem vděčná za to, že jsou prázdniny, nevím jak bych snášela keci mých drahých spolužaček .. .. To by k Valentýnu úplně stačilo.
Chtělo by to nějaké veselejší téma ..

..... hm hm hmm .. už vím, ale není to moc veselé .... poslední dobou tady čím dál tím víc píši o svých snech .. tady je další: Takhle jsem se ve snu ještě nikdy nebála! Vzbudila jsem se pořádně vyděšená a unavená. ........ V okolí byl nějaký sériový vrah (Budu se muset přestat dívat na Myšlenky zločince..), zabíjel zamilované páry hodně brutálním způsobem, policie vždy jejich těla našla až po pár dnech v zakrvácené místnosti nějaké opuštěné chaty. Nevím jak, ale ocitla jsem se v partě lidí, která se do vyšetřování také zapojila. Byla jsem tam tedy já, Daivi, dvě mé spolužačky (zrovna ty, do kterých bych to vážně neřekla) a Shane West (!)(Nechápu, co ten tam dělal! Byl s námi v partě a dost nám pomohl .. nebyl to přímo on, ale prostě člověk odsud, který vypadal stejně ... pro ty co neznají, Shane West je mladý americký herec, např. Dlouhá cesta, Liga Výjimečných, Pohotovost). Šli jsme po stopě, která nás dovedla do, na první pohled normální, rodiny. Shane zůstal u nich v domě sám a pokoušel se něco zjistit. Situace se vymlkla kontrole .. dva jejich synové Shana přivázali k židli, zatímco ho jejich otčín mlátil. Po dvou hodinách jsme se po něm začali shánět, došlo nám, že se něco muselo stát, a tak jsme vyrazili k té rodině. Bylo jasné, že jej vězní, protože dům byl dokonale zabarikádovaný. Nemohli jsme nic dělat. Po dlouhém přemlouvání a přesvědčování nás pustili k domu blíž, Shane využil situace a za pomoci jedné naší dívky utekl. Čas běžel a my jsme toho o vrahovi věděli čím dál tím víc. Pamatuji si, že jsem šla s nějakým kamarádem po ulici a všimla si, že nás sleduje černé auto s tónovanými skly. Za ním jel další podezřelý vůz červeno oranžové barvy. Poměrně v klidu jsme došli až před dům Daivi, která právě někam odcházela s rodiči. Když jsme se míjely, šeptla jsem ji krátkou zprávu o tom, kdo je asi ve voze. Velmi rychle jí došlo, že nám jde o život. Vrátily jsme se spolu ke vchodu, vešly dovnitř, naposled se otočily a s hrůzou zjistlily, že černé auto stojí a vyčkává, ale oranžové zastavilo, řidič vystoupil a začal předvádět auto rodičům Daivi, aby je zabavil, a pak se mohl nepozorovaně vytratit za námi. Nevěděli jsme co máme dělat, nemohli jsme jet výtahem ani jít po schodech, protože by nás mohl vidět ten muž z druhého vozu, pravděpodobně poskok "našeho" vraha. Daivi si vzpoměla na starou požární šachtu. Rozhodly jsme se tedy vydat nahoru touto cestou. .. Hodně špatný nápad! Byla to vlastně roura, asi metr na metr až ke střeše. Pohromadě ji držela konstrukce ze dřeva .. Nedalo se už nic dělat, nezbývalo než vyšplhat nahoru tudy! Byly jsme zhruba na úrovni třetího patra, všude ticho, nic nenasvědčovalo tumu, že by nás ten maník měl najít .. Za chvíli se ozvalo vrzání. Šplhal za námi! My se mu z posledních sil snažily utéct. Už byl asi jen o patro trámů pod námi, znovu zavrzaly dveře. Ten chlápek lezl stále nahoru a komunikoval s dalším mužem co přišel - s vrahem. Zalehly jsme, přestaly dýchat, už to vypadalo, že si nás v té tmě nevšímne, ale Daivíkovi ruply nervy a promluvila! Musel to slyšet, ale mlčel a lezl dál. Řekla jsem si, že ho zkusím přemluvit, že se dá všechno přece vyřešit. Bylo vidět, že je zmanipulovaný a není to jeho vlastní vůle, vždyť mu bylo asi tak 20. Dolezl až k nám, podíval se na mě a než jsem stihla něco říct, tak mě něčím uspal. ... Probudila jsem se svázaná, v kleče někde na okraji lesa, Daivi vedle mě, hoch na nás mířil zbraní, abychom se nepokusily utéct. Byla jsem ještě dost mimo a špatně jsem viděla, zavřela jsem oči, znovu je otevřela, abych lépe viděla. ... Předemnou stál ten vrah a podával mi ruku ......... bylo mi jasné, že zemřeme! .... v tom jsem se probudila ...
..... z nudného článku se stala pořádná detektivka ..
rezinka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dana Dana | E-mail | Web | 18. února 2008 v 17:49 | Reagovat

Zajímavej sen...já jich mam v poslední době taky hodně, ale nedávaj mi smysl...pokud to neni obchod s hudebninama, tak je to nějaká blbnina plná násilí a smrti...

2 rezinka rezinka | Web | 18. února 2008 v 20:16 | Reagovat

.. máš můj obdiv, žes to dokázala celý přečíst .. =D

3 Dana Dana | E-mail | Web | 20. února 2008 v 22:00 | Reagovat

=cD...nebuď tak sebekritická!

4 rezinka rezinka | Web | 21. února 2008 v 17:59 | Reagovat

nejsem .. .. možná trochu ... =D ......... mě by ten článek odradil hned při prvním pohledu .. =D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.